Změna politického režimu (po roce 1989) znamenala jak pro české ženy, tak i pro české muže řadu změn, jak dokládá sborník Gender a demokraice 1989 – 2009. Změny byly v pozitivním slova smyslu ale také i v negativním. Především se objevily nové fenomény, například NEZAMĚSTNANOST, do té doby prakticky neexistující pojem. Toto „nové“ období dalo vzniku nových hnutí, neziskových organizací, které se orientovaly na oblasti například ekologie, a zejména na ženské, genderové a feministické organizace. Za těmito organizacemi stály významené osobnosti jako například paní Jiřina Šiklová (zakladatelka Gender Studies) a mnohé další, které se s tématikou gender, feminismus setkaly v zahraničí během své emigrace. Do stávajících Čech začaly přijíždět i posily ze zahraničí (USA), které svým pozitivním přínosem dos ovlivnily rozvoj oblasti genderu u nás.

Mezi negativní dopady v 90. letech bylo samozřejmé odmítání fenimisnu / genderu prostřednictvím známých osobností ( spisovatelé, politici), kteří poukazovaly na negativní dopady, která přerůstala až v histerii o feminismu. Jedním z ukazatelů negace bylo také odmítání všeho, co existovalo před rokem 1989 a tak byly ženy vyzývány k opětovnému návratu do domácností.

Velkou roli na změně v té době měly informační, vzdělávací a politické aktivity vzniklých neziskovek, které právě prosazovali rovné příležitosti žen a mužů ve společnosti.

Co změny přinesly?

Statistické analýzy poukázaly na nerovnosti mezi muži a ženami a to zejména v pracovní oblasti, kde docházelo a stále dochází k segregaci pracovního trhu, rozdíly v odměňování žen a mužů, vyšší nezaměstnanost žen oproti mužům.

Tento fakt můžeme přisuzovat dlohotrvajícímu trendu tzv. dvojí směna žen, jež právě patřilo mezi „výdobytky“ socialistického režimu, což znamenalo, že se ženy plně zapojily do pracovního procesu ale ve stejné, nezměněné míře ženám zůstala hlavní odpovědnost o rodinu (domácnost, péče o děti). Co však tomuto režimu nelze upřít, je rozvoj institucí, které nabízeli organizovanou péči o děti, přesto však zůstalo u genderového stereotypu, kdy hlavní odpovědnost za rodinu byla stále na bederech ženy. Změny v této oblasti byly spíše formlání než praktického rázu, aby ženám více pomohly sladit rodinu a práci a také aby došlo k většímu zapojení mužů v péči o rodinu nejen tedy po finanční stránce.

V posledních letech se ale tématiky genderu, rovných příležitostí více otvírá do společnosti, i když v roce 2000 nebyly například firmy nakloněny k prosazování rovných příležitostí do firem, dnes je tomu právě naopak, čerpají granty, dotace na zlepšení stavu rovných příležitostí žen a mužů  nebo mají k této tématice neutrální postoj.

Závěrem však oblast genderu a rovných příležitostí je stále top tématem zejména pro ženy a dívky, jelikož jsou to ony, které se nejčastěji dostávajíc do situací, které je diskriminují kvůli jejich pohlaví.

V české společnosti je i hluboce zakořeněný model, který staví ženu do pozice aktivní, emancipované ženy a spolu s partnerem i jako dvoukariérové partnerství. I přesto, je velký důraz kladen na roli ženy – matky, která intenzivně pečuje o své dítě (0-3 le věku), partnery – otce toto staví do pozice „živitelů“ rodiny, kdy je na ně vyvíjen velký pracovní tlak z hlediska finančního zabezpečení rodiny.

 

Zdroj: http://aa.ecn.cz/img_upload/8b47a03bf445e4c3031ce326c68558ae/publikace_dender_a_demokracie_web_1.pdf