V článku se seznámíme s výsledky studie, která srovnávala ekonomickou aktivitu žen v Čechách, USA, Franicí nebo V. Británicí.

Zaměříme se na Českou republiku, jak si na tom ženy u nás stojí a do jaké míry využívá společnost jejich pracovního potenciálu.

Ženy a práce

Za posledních 15 let došlo k poklesu zaměstnanosti žen, zpráva uvádí, že příčinou je prodlužující se doba, kterou ženy stráví ve vzdělávacím procesu. Ženy v tomto ohledu přesahují muže co se týče získáním vzdělání v terciálním sektoru. Ve školním roce 2011/2012 získalo VŠ 219 627 žen a 172 802 mužů.

U žen je také zaměstnanost snižována diky jejich věku, nejdříve přichází s narozením první dětěte (u nás je nejdelší rodičovská až 4 roky, ženy mají problém se vrátit na pracovní trhu, flexibilní pracovní úvazky nejsou zatím tolik „trendy“ u zaměstnavatelů). Na plnou zaměstnanost se ženy v ČR vrací až po 35. roku. Úplného maxima a srovnatelné výše s mužskou zaměstnaností dosahují ženy po 40. věku, tato tendece má pak pozvolný pokles až do věku 55. let ženy, kdy se zaměstnanost rapidně snižuje v důsledku odchodů do důchodu.

Trojuhelník: ženy, práce, rodičovská dovolená

Uplatnění žen na trhu práce ovlivňují děti, do jejich věku 3 let je zaměstnanost že okolo 20%, což není příliš mnoho. S rostoucím věkem dítěte, se zvyšuje i zaměstnanost ženy i počet odpracovaných hodin. Dítě má velký vliv na to, zda a jak bude žena na pracovním trhu profilovat. Nutno k tomu ale podotknout, že český pracovní trh a funkce flexibilních pracovních úvazků, respektive jejich nabídka není příliš vysoká. Podle statistik je to cca 10% nabízených pracovních úvazků. Ve srovnání například s Německem se nabídka flexibilních pracovních úvazků pohybuje okolo 60%.

Dalším bodem, který znemožňuje se ženám uplatnit na trhu práce je nedostatek předškolních zařízení, které by vykryly čas, kterým žena potřebuje zabezpečit díte, když má být ona v práci.  Pro děti do 3 let věku a umístění do jeslí je velmi složité. Na celou republiku funguje cca 50 těchto zařízení od roku 2007. V roce 1997 bylo těchto zařízení 1043. Rapidní úbytek je tedy znatelný.

Statistiky také dokládají, že využívání předškolních zařízení je u nás využíváno v 38% pro děti ve věku od 3 do 6-ti let věku, které využíjí péči o své děti v rozmezí 30 hodin na týden. Ve srovnání například s  Německem, Francií a severskými zeměmi je míra dětí v předškolních zařízení vyšší od 40%. Oproti tomu například v Holandsku je předškolní péče využívána jen ve 12%, hlavní důvod je ten, že až 3/4 žen zde pracuje na zkrácený nebo jiný flexibilní úvazek. Skloubení rodiny a práce je pro ně mnohem snažší než je tomu u českých žen, ty mohou volit mezi variantami mateřství nebo zaměstnanost, skloubit tyto dvě oblasti bývá velmi problematické.  V rámci EU i české ženy čelí největšímu propadu v zaměstnanosti až o 41% v důsledku mateřství a výchovy dítěte.

Dalším zajímavým zjištěním z analýzy je také míra počtu narozených dětí, které se ženy rozhodnou mít. Aktuálně v ČR vychází 1,5 dítěte na ženu. V rámci Evropské unie je podprůměr. Důvod? Neflexibilní možnosti ve slaďování rodiny a práce brání českých ženám se rozhodnout pro více dětí (platí u žen s vyšším vzděláním).

Celou zprávu si můžete přečíst zde.

 

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/bce41ad0daa3aad1c1256c6e00499152/2387f01dccbd07e5c1257a060039f564/$FILE/IDEA_kratka_studie_20123.pdf

http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/kapitola/1413-12-r_2012-13

http://www.genderstudies.cz/download/Materska_Rodicovsky_Cas_web.pdf