Předkládáme výsledky výzkumů zaměřených na postavení žen a mužů na trhu práce v ČR. Tyto analýzy byly provedeny v rámci projektu EU EQUAL „Půl na půl – rovné příležitosti žen a mužů“, který koordinuje Gender Studies, o.p.s., a který je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočtem ČR. Jednotlivé výzkumy se zaměřují na témata doposud málo zpracovaná, nebo dokonce vůbec nezmapovaná.

První text shrnuje kvalitativní i kvantitativní studie týmu Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí pracujícího pod vedením PhDr. Věry Kuchařové. Pozornost byla upřena na zjišťování možností rodičů sladit péči o děti s uplatněním v zaměstnání a na případné limity či diskriminaci, které mohou situaci rodičů komplikovat.

Zkoumán byl jak pohled matek na danou problematiku, tak i přístup zaměstnavatelů. Ohniskem zájmu bylo především čerpání podpory při ošetřování člena rodiny a uplatňování nároku na mateřskou/ rodičovskou dovolenou. Jedná se o základní opatření umožňující rodičům slaďování osobního a profesního života. Jedním z hlavních zjištění je, že možnosti harmonizace rodiny a zaměstnání jsou v ČR využívány méně často než v naprosté většině západních zemí. Spektrum využívaných způsobů flexibilního pracovního uspořádání je užší a obvykle se koncentruje do tří forem: zkrácená pracovní doba, zkrácený pracovní úvazek a pohyblivá pracovní doba. V jejich nabídce obvykle není systém, nejsou součástí vnitropodnikových norem a jejich využití záleží pouze na individuální dohodě.

Péči o děti v průběhu rodičovské dovolené i dalších forem celodenní péče o děti se v ČR stále věnují především ženy. Otcové se na rodičovské dovolené podílejí spíše výjimečně a tvoří zhruba 1% osob, které pobírají rodičovský příspěvek. Možné důvody mohou spočívat ve finanční situaci (s ohledem na průměrně vyšší platy mužů), ale také v nevstřícném přístupu ze strany zaměstnavatelů, kteří automaticky předpokládají, že možnosti upravené pracovní ženy budou využívat především ženy.

Rozsáhlý kvantitativní výzkum Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium UK (CERGE), vedený Doc. Ing. Štěpánem Jurajdou, PhD. a Doc. Ing. Danielem Münichem, PhD., se soustředil na otázky související s identifikací odlišného postavení žen a mužů na trhu práce, především v kontextu analýzy platových rozdílů. Součástí bylo i srovnání s praxí v EU. Oproti dvěma ostatním výzkumům, s nimiž se seznámíte v této publikaci, se nejedná o sociologickou ale ekonomickou analýzu. Ta využívá dat o výsledcích popisujících interakce pracujících a zaměstnavatelů (tj. o struktuře zaměstnanosti a platech) a z nich pak odvozuje zdroje rozdílů mezi muži a ženami.

Zvolená metodologie však neumožňuje s jistotou odpovědět na otázku, do jaké míry je možné platové znevýhodnění žen související se segregací zaměstnání označit za vliv diskriminačních praktik při vstupu do zaměstnání a kariérním postupu, a do jaké míry jde o výsledek svobodné volby mužů a žen. Stejně tak není možné postihnout vliv tzv. genderových stereotypů, které hrají roli již ve volbách studijního zaměření, tedy dlouho před vstupem na trh práce.Výzkum CERGE „Relativní postavení žen na trhu práce v České republice“ ukazuje, že míra segregace, tedy nerovnoměrného zastoupení žen a mužů v různých oblastech zaměstnání, v ČR v období 1994 až 2004 mírně klesá. Tento pokles byl způsoben převážně změnami v zastoupení žen v jednotlivých zaměstnáních, a týká se především populace mladší 35 let, kde je poměrně prudký – za deset let poklesl rozsah segregace o více než 10%. Dále výzkum ukázal, že při srovnání platů v detailním zaměstnání ve stejné firmě činí průměr rozdílů v hodinových platech žen a mužů 11-12%. Důvody tohoto rozdílu není možné specifikovat, neboť nejsou k dispozici další potřebná data.

Poslední text je shrnutím výzkumu vedeného Mgr. Kateřinou Machovcovou z Gender Studies, o.p.s.. Cílem bylo zjistit potřeby personalistů, limitů a možností pro rozvoj rovných příležitostí pro ženy a muže v rámci firemních politik řízení lidských zdrojů. Hlavní metodou sběru dat byly ohniskové skupiny, tzv. focus groups, doplněné o polostrukturované rozhovory. Zúčastnily se ho osoby pracující na pozicích spojených s řízením lidských zdrojů, případně na jiných manažerských pozicích s danou problematikou souvisejících.

Středem zájmu byly především osobní zkušenosti a postoje k zavádění principů rovných příležitostí žen a mužů do praxe. Většina respondentů a respondentek měla s uplatňováním rovných příležitostí žen a mužů zkušenosti a výzkum tak poskytl zajímavé praktické informace o tom, jak je možné problematiku propojit s dalšími tématy, které jsou v rámci managementu lidských zdrojů řešeny. Všechny tři analýzy přinesly výsledky, které poukazují na nerovné postavení žen a mužů na současném trhu práce v ČR. Získané údaje jsou důležité pro správné určení problémů, které je potřeba v naší společnosti řešit. Ukazují, že do budoucna je důležité zavádět programy, které budou podporovat rovné příležitosti žen a mužů a vyrovnávat stávají nerovnosti mezi muži a ženami. Podpora rovných příležitostí žen a mužů je nejenom znakem demokratické společnosti, která reaguje na potřeby všech občanů a občanek, ale i vyspělé firemní kultury, která oceňuje přínos svých zaměstnaných a usiluje o nastavení optimálních podmínek pro jejich pracovní výkon.

Kariera_rodina_rovne_prilezitosti_(zdroj Gender Studies)

Linda Sokačová a Kateřina Machovcová – Gender Studies, o.p.s.